Volně navazuje na knihu Chodské pověsti a legendy autorky, která sice žije na Slovensku, ale své kořeny má na Chodsku. Soubor čtyřiceti pověstí se dotýká strážní služby Chodů, jejich původu, práv, sporu Koziny s Lomikarem, vztahu Čechů a Němců, zvyků a tradic souvisejících s průběhem celého roku.
Vydali se jednou, před mnoha a mnoha lety, z Klenčí do Bavor dva kamarádi, Čech a Němec. Do Lesního Mnichova není, co bys dlaní tleskl. Přes les do vrchu a zase dolů. Než se ti dva dotloukli do města, vyhládli jako vlci. A na just všechny obchody zavřené! Jen u řezníka ještě svítili a měli jaterničku jako píďalku. Jednu jedinou. Víc nic, ani jeden kousek chleba zajíst. Koupili ji, co jim zbývalo, ale teď, bábo, raď. Jak ji rozdělit? Čech pohnul rozumem. Chytí každý jeden konec jaternice do úst a budou tahat. Co kdo utrhne, bude jeho. Němec souhlasil. Popadl do zubů konec s dřevíčkem, Čech druhý a skrze zuby, jako pro jistotu, se ptá: „Držíííš?“ Němec nerozuměl. „Wós?“ zeptal se. Jak otevřel ústa, Čech trhl hlavou a jaternička byla jeho! Maličká jako píďalka, ale přesto se Němec na kamaráda rozhněval. Slovíčka s ním už neztratil, zato mezi svými všude rozhlašoval, jací jsou Češi potměšilci. Němci drží za pevný provaz. Příkoří jednoho vzali za své a Čechy od těch dob nemají rádi.
KORANDOVÁ, Marie. Chodové v pověstech. 1. vyd. Plzeň : Nava 2006. 154 s. ISBN 80-7211-239-2.