Kniha zachycuje velmi podrobně ucelené období v životě města za vlády pánů z rodu Trčků z Lípy a především rodu Piccolomini. V něm město prodělalo útrapy třicetileté války, násilnou rekatolizaci i zhoubný požár, ale dosáhlo i nového rozkvětu a získalo četné výsady a privilegia. Kniha volně navazuje na první díl Dějin Náchoda téhož autora vydaný r. 1895. Rukopis druhého dílu je uložen v Hrašeho pozůstalosti ve Státním okresním archivu v Náchodě, jehož pracovníci jej připravili k vydání při příležitosti oslav 740. výročí první písemné zmínky o Náchodě. Nejedná se o vědeckou edici, ale o dobový dokument určený široké veřejnosti.
Jelikož kníže Aeneáš Sylvius skončil život svůj bezdětek, dostalo se panství zdejší dědictvím bratru jeho Vavřinci. Avšak ovdovělá kněžna Maria Benigma nechtěla se oblíbeného panování svého na hradě zříci a hospodařila dle své vůle i dále. Vzešly z toho žaloby a stížnosti, které se dostaly až ke dvoru. Nařídil tudíž císař Leopold I. listem ze dne 2. května 1679, aby kněžna vladaření svého mocně byla zproštěna a kníže Vavřinec, aby se panství ujal. Zároveň jmenován Petr Antonio, marchio de Quadiani, plnomocníkem knížecím. Týž odebral se neprodleně s císařskými komisary do Náchoda, aby vladaření od kněžny přijal. Kněžna vidouc nezbytí, žádala za jakés narovnání, které jí štědře vylo poskytnuto. Ponechána jí totiž polovice příjmů z panství, kterou až do r. 1684 požívala.
(Vavřinec Piccolomini 1673-1712)
HRAŠE, Jan Karel. Dějiny Náchoda : 1620-1740. 1. vyd. Náchod : Státní okresní archiv, 1994. 454 s. ISBN: 80-900041-8-0.