Klučov: Staroslovanské hradiště ve středních Čechách: K počátkům nejstarších slovanských hradišť v Čechách

Autor: Jaroslav KUDRNÁČ

Ukázka z knihy

Poznatky, učiněné zkoumáním klučovského hradiště, se staly podkladem k porovnávání s nálezy a zjištěními z jiných slovanských hradišť a vesnických sídlišť. Na Českobrodsku bylo zkoumáno hradiště u Doubravčic, u Tismic a u Přistoupimi. Výzkumy byly zaměřeny též na výšinné a údolní osady u Tismic, Kounic, Českého Brodu, Bylan, Kšel, Poříčan ad. Za poznáním stavu osídlení jsme rozšířili průzkumy a registrovali starší údaje v území, které dosahovalo až na Kouřimsko, k Sázavě, k levém břehu Labe a do pražské kotliny. Shledali jsme, že v době přibližně současné s klučovským hradištěm, tj. v 8. – 9. století, je osídlení téměř na všech katastrálních územích dnešních obcí na východ od Klučova, k jihu a severu. Překvapivé bylo zjištění, že na západ od Pošembeří tj. přibližně od Rostoklat až za Počernice, nebyla zaregistrována žádná naleziště, která podle rázu keramiky by byla současná s klučovskou. Ta začínají až v pražské kotlině a rozprostírají se dále k západu, severu a jihu. Uvedené zjištění prokázalo dvě sídlištní oblasti, které podle pozdějších písemných zpráv obývaly dva slovanské kmeny: na Českobrodsku a Kouřimsku Zličané a za zmíněným neosídleným územím na západ kmen Čechů. Ten si postupně válečnými akcemi a mírovými jednáními podřídil ostatní slovanské kmeny na území dnešních Čech. Klučovské hradiště spolu s dalšími třemi hradišti v Pošembeří (tj. doubravčickým, tismickým a přistoupimským) zanikla požárem způsobeným při jejich dobývání. Po zničení hradišť v Pošembeří nebyla nová již budována, avšak slovanské osídlení nadále pokračovalo.