Souhrnná publikace v úvodu seznamuje s osídlením a zúrodněním Valašska a jeho zemědělskou produkcí, zabývá se též vývojem lidové stravy, představuje všední i sváteční jídelníček Valachů a popisuje, jak se lidé museli stravovat ve zlých časech či za války. Nechybí příloha s recepty na mnohá tradiční valašská jídla a fotografie dobové i současné.
Osúch se od pagáče odlišoval především způsobem pečení. Pekl – nebo spíše se sušil za mírného tepla. V minulosti, kdy se peklo pouze v peci, se osúchy vsadily do pece hned po pečení chleba, když ještě pec slabě hřála. Později se takto osúchy pekly či sušily v pečicí troubě nebo na plotně sporáku.
(…)
Kromě pagáčů, osúchů, chleba a podplameníků se ostatní druhy pečiva pékávaly jen příležitostně. K nejstarším patřily podlesníky, jmenované i podlistníky. Patřily k velmi oblíbeným jídlům pozdního léta a podzimu. Řídké nekynuté těsto, zamísené mlékem, kyškou nebo i smetanou, se nalilo na zelný list, omastilo se a vložilo se do pece obvykle při pečení chleba nebo po upečení chleba.
ŠTIKA, Jaroslav. Lidová strava na Valašsku. Praha : Kneifl, 1997. 212 s. ISBN 80-86052-06-0.