Koupit knihu

Vypůjčit knihu

Kniholink - odkazy
na další služby

LibraryThing

Lidové pověsti z Bílovecka

Autor: Zdeněk KUCHTA

Knihu doporučuje: Městská knihovna Bílovec


Javascript is required to view this map.

O knize

Bílovecko bylo osídleno souvisle od 13. století. Zprvu Čechy a poté i Němci, kteří přicházeli na pozvání pánů z Kravař. A tak se v této části Slezska a Moravy ustálilo jazykově smíšené prostředí. Obyvatelé záhy zapustili hluboké kořeny a vytvořili si pevná pouta ke krajině. Setkávali se s jevy, které si nedovedli v té době vysvětlit jinak než jako výsledek činnosti nadpřirozených sil. Své zážitky si vyprávěli, a protože umět číst a psát bylo v těch dobách výsadou nemnohých jedinců, vznikající pověsti se přenášely z generace na generaci pouze ústním podáním. Teprve v 19. století se objevily první snahy o jejich písemné zachycení.

Ukázka z knihy

Strašidelný voják

Na Tkalcovské ulici v Bílovci provádělo kdysi neplechu jakési divné strašidlo. V hodině duchů, tedy o půlnoci, najednou zahučel úzkou ulicí náraz větru a hned nato přicházel odměřeným krokem voják. Byl vyzbrojený puškou a bajonetem, za pasem měl zavěšeny lidské lebky a ve volné ruce držel umrlčí hlavu. No prostě hrůza pohledět!

Lidé, kteří vojáka se strachem z oken pozorovali, nevěděli, co to má znamenat, a báli se vystrčit nos z domu.

Když se v tom čase objevil na ulici nějaký člověk, nejčastěji nějaký hospodský opozdilec, nastala divoká honička. Voják se jej snažil dohonit ještě v ulici, kde zřejmě jeho moc platila. Když měl prchající dost síly a obratnosti, mohl mluvit o štěstí. Pokud se mu nepodařilo utéct a podivný voják jej dohonil, měl smůlu. Jakmile se jej totiž voják dotkl umrlčí lebkou, kterou svíral v ruce, člověk do tří dnů zemřel. Také se to alespoň vypravovalo.

Pozn. Tklacovská ulice má svůj název od středověku, kdy se v ní usadili především tkalci.

KUCHTA, Zdeněk. Lidové pověsti z Bílovecka. Bílovec : Město Bílovec, 2005. 80 s.