Lanžhot býval v minulosti typickou podlužáckou obcí s rázovitou kulturou projevující se v krojích, folklóru, architektuře i ve výtvarném projevu. Obec v minulosti působila svou jednotnou architekturou harmonující s okolní přírodou i přírodními podmínkami, upraveností a výzdobou pro cizího návštěvníka romantickým, starobylým dojmem. Průmyslová revoluce však postupně pronikala i sem a obec se pomalu začala měnit.
Lidový dům vynikal vzájemnou vyvážeností tvaru, barev, ornamentiky, sladěním s přírodou a se společenskými poměry. Samotný lidový ornament byl citlivě spojen s lidovou architekturou. Nejvýrazněji se uplatnil u podélně orientovaných domů opatřených žudrem, kde se lidový ornament soustřeďoval.
MARTONOVÁ, Taťána. Lidová architektura v Lanžhotě. Hodonín : Muzeum Hodonínska, 1984. 26 s.