Dárek pro Moniku

Ukázka z knihy

Klárka stojí uprostřed lidí za skleněnými dveřmi na letišti a nic nevidí.

„Chytni mě za ruku,“ sklonila se k ní maminka, „nebo se drž táty, ať se neztratíš.“

Než to stačila udělat, přistoupila k ní paní v modrém a bílém, chytila ji za rukáv, vytáhla ze zástupu a řekla jí:

„Ty půjdeš první,“ a maminku i tatínka vyzvala: „Pojďte se mnou!“

Vzala Klárku za ruku, otevřela skleněné dveře a jdou, Klárka docela první, za ní maminka, tatínek a teprve pak ostatní, co tu s nimi čekali na letadlo. Ta paní je letuška, to Klárka ví od tatínka, drží se jí pevně, jenže musí poskakovat, aby jí stačila. Paní si toho všimla, zmírnila krok a usmála se na ni.

„Víš, proč jdeš první?“

Klárka jen zavrtěla hlavou. Kde by to věděla? Je celá užaslá, že si vybrala právě ji.

„To proto, že máte miminko. Do letadla nastupují nejdřív děti.Máš sestřičku, viď?“

„Verunku? To je pěkné jméno. Teď počkej, Verunka půjde úplně první, zastavily se u schůdků, poodstoupily a maminka s Verunkou na loktech vystupuje nahoru, paní letuška vedle ní. Klárka se chytila táty a jdou za nimi.