Tajemství slavkovského pokladu

Ukázka z knihy

Udom neznatelně zavrtěl hlavou. Chvíli nehnutě ležel na posteli a tušil, že je v koncích. Mapa zůstane navždy v půdě daleké země a v jeho vlasti se o něm bude povídat, že nedokázal zachránit carovu pokladnu před Francouzi. Neměl moc na vybranou, zbývala mu poslední zoufalá možnost, jak zachránit pokladnu i svoji čest. S vypětím všech sil se obrátil na souseda. Až teď si všiml, že leží na posteli s těžce zraněnou nohou. Byla to malá naděje, ale byla jediná, kterou měl. „Musím vám něco důležitého říct.“ Raněný voják se znovu vzepřel na rukou, přiblížil se k němu, jak nejblíže to šlo, a poslouchal Udomova slova. „Dvanáct sudů zlata… ?“ vyhrkl najednou voják. Hned se začal rozhlížet, jestli to mohl někdo slyšet. Kolem nich byla většina zraněných v žalostném stavu a dost daleko od jejich postelí.