Záhadu dvou slavných památek (či podvrhů) českého písemnictví, Rukopisů královédvorského a zelenohorského, se rozhodnou jednou provždy rozluštit dva zdatní akademici Josef Urban a Marie Horáková, kteří podniknou pátrání na vlastní pěst. Dozví se neuvěřitelné věci jak o Rukopisech, tak o jejich autorech, ale například také o Boženě Němcové, jejím manželu Josefu Němcovi a jejich intimním životě.
„Nevadí vám, doufám, že vám vykládám tyto podrobnosti. Pochopte, že nechci, aby cokoli bylo ponecháno čtenářově fantazii. Můj život, a má fyziognomie, to jsou přece holá fakta, jež nemají s fantazií nic společného. Nebudu vám tu psát romány. Dnes, v éře nové literatury faktu, je už stejně nikdo nečte, a vy, pokud vím, jdete s dobou.“
„Kladivo na nás, zrádce románu, kteří jsme přestali číst příběhy, vynahrazujíce si epickou potřebu čučením do novin, na televizi a do populárně naučných knížek. Celý litík i nolitfak by nám nejradši hodila na hlavu, anebo, což prý je ještě lepší, by v masce akademického pišišvora, literárního šmoka, napsala román a podstrčila nám ho zabalený jako literaturu faktu, čímž by nám to, faktožroutům, dala sežrat i s navijákem.“
URBAN, Miloš. Poslední tečka za Rukopisy : nová literatura faktu. 2. vyd., ilustrované 1. Praha: Argo, 2005. 204 s. ISBN 80-7203-662-9.