Skupina 42 svým vznikem v nejkritičtějších letech druhé světové války je ojedinělý umělecký fenomén. Trvalo však delší čas, než byl uznán její význam v českém umění čtyřicátých let. Umělci další generace ho pochopili, někteří se k nepsanému programu Skupiny přihlásili jako k východisku vlastní tvorby. Za dobu své existence Skupina 42 uspořádala pouze pět skupinových výstav.
Koncem roku 1932 byli Gross a Zívr předčasně propuštěni z vojny v důsledku stále se zhoršující hospodářské situace. Oba se vrátili do Nové Paky, kde se opět scházeli ve třech, s Miroslavem Hákem, který měl za sebou účast na Mezinárodním fotografickém salonu v Miláně. Zívr využíval doby, kdy se v hrnčírně nepracovalo, k vlastní tvorbě. V roce 1933 vytvořil reliéf Hlava s lasturou. Označil ho sice za kubistický, avšak toto unikátní dílo se vymyká stylovému určení a zračí již zapůsobení surreálné poetiky.
PETROVÁ, Eva. Skupina 42. 1. vyd. Praha : Akropolis, 1998. 221 s. ISBN 80-58770-67-9.