Doporučil(a) | redakce ČTESYRÁD |
---|---|
Tématická sada | Knížky od Ježíška: ví, které budeme číst rádi |
Chlívák, cesťák a mrtvý muž Zajda Munro je proklet a odsouzen k odchodu z pozemského světa hned v první větě románu. Ne že by si v životě nestačil užít. Fantazie tohoto velkohubého, samolibého a uhrančivého dandyho je mírně omezená: představit si umí jedině vagínu, a hned nato si tiskne dlaň do rozkroku, aby si ulevil. Ženy hodnotí a svléká pohledem jako neúnavný rentgen a s většinou z nich je hotov si okamžitě na jakémkoli místě zašukat. Už jen to vypadá jako jeho hlavní neřest, ale kromě toho ještě žvaní, pije, kouří, řídí jako magor a občas si rád šlehne. Takový je život hlavního hrdiny Zajdy, obchodního cestujícího s kosmetickými přípravky v Brightonu a okolí, mistra ve svém oboru.
Zajdovi juniorovi, druhému hrdinovi románu, který svého tátu miluje láskou bezpodmínečnou a nekritickou, je devět let. Dvojice Zajda a Zajda mladší není nepodobná otci a synovi z Cesty Cormaca McCarthyho a každopádně je stejně nezapomenutelná. I Zajda se synkem jsou na cestě a zažívají svého druhu apokalypsu, třebaže v caveovském hávu, tedy groteskně utopenou v spermatu, vodce Smirnoff, tabákovém kouři a koksu. Nick Cave je tu ve svém živlu, je to jeho „knižní koncert“ par excelence, nezapře žádný ze svých atributů: je drzoun, komik, provokatér, sprosťák, patetik i moralista najednou.
O největším hitu renomovaného britského nakladatelství Canongate na tento rok, prodanému do třiceti zemí světa, napsal Irvine Welsh: „Kdyby orgasmy byly malé smrti, tak by nám bylo hned jasné, na co hlavní hrdina této knihy sejde ze světa. Smíchejte McCarthyho, Kafku a lidového komedianta, a vyjde vám Králík Munro. Je to nenechavá četba nesoucí všechny známé Caveovy atributy: horor a lidství skryté pod tenkým povrchem ryčné a hravé odrhovačky.“
Australský zpěvák hudebník a spisovatel Nick Cave ve své druhé knize „Smrt Zajdy Munroa“ mistrně mísí absurditu s černým humorem, fantasmagorii s realizmem a agresivní brutalitu s nemohoucností. Kniha je ve své krutosti nesmírně vtipná, není zde nouze o komické situace, slovní humor ani netradiční literární zpracovaní nejrůznějších klišé. Caveova kniha je stejná jako jeho muzika – zábavná, drsná, vtipná a přitom hluboká, poetická a procítěná. Je zkrátka vidět, že autor se při psaní královsky bavil a přesně to samé čeká i na jeho čtenáře při čtení.