Cílem této publikace není přinést nějaká nová a převratná fakta o historii města Bílovce. Zkoumání dějin 20. Století a zejména jejich druhé půle bylo ovšem poznamenáno ideologickými přístupy typickými pro situaci v naší zemi po roce 1938, 1945 a zejména pak po roce 1948. Tato práce je tedy výsledkem snahy shromáždit a chronologicky utřídit informace o historii města.
Naprostá většina občanů města zná městský znak Odřivous, tzv. zavinutou střelu, jenž je spojován s rodem pánů z Kravař, kteří stáli u zrodu města. Kravařové patřili k čelné větvi rozsáhlého rodu Benešoviců, kteří na počátku tzv. Velké kolonizace získali na Opavsku rozsáhlé pozemky. Bylo tomu tak již ve 13. století. Krajina kolem města byla v té době nesporně pokryta hustým lesním porostem (můžeme říci pralesem).
Archeologické nálezy však svědčí o tom, že v krajině se vyskytovalo soídlení již v době paleolitu.
Dokládají to nálezy na Pivovarském kopci a v Bravinném, neolitu (Stará Ves, Labuť, Lubojaty, Lhotka. Potvrzují to i nálezy z doby kultury nálevkovitých pohárů a šňůrové keramiky na území města.
Když ve 13. století vpadli na severní Moravu napřed Tataři a později Pláci a Rusové, došlo ke značném u úbytku obyvatelstva, který byl řešen kolonizací do těchto míst z území Čech, tedy z prostředí národnostně českého.
KUCHTA, Zdeněk. Stručné dějiny města Bílovce. Město Bílovec: Grama, 2006. 149s.