Těžištěm knihy je 19. a první polovina 20. st, kdy se Tábor konstituoval jako moderní město a kdy se rozrůstaly kořeny jeho dnešní podoby. Publikace vytváří pestrou mozaiku, vystihující, jak město rostlo a vyvíjelo se, jak žili jeho obyvatelé. Je rozdělena do kapitol, věnovaných historii, institucím města i městu po stránce stavební, kultuře, hospodářství a dopravě i duchovnímu a společenskému životu, sportu, přírodním zajímavostem Tábora i jeho okolí. Závěr knihy tvoří medailonky a vzpomínky známých osobností minulosti i současnosti. Bohatý obrazový materiál.
První veřejné osvětlení ve městě tvořily lampy s řepkovým olejem, později předělané na „petroleum“. Provoz osvětlení zajišťovala obec, ale finančně je vydržoval vlastník domu, na kterém bylo světlo umístěno. Na začátku 20.století vybudoval František Křižík v Táboře u Lužnice elektrárnu ( hlavní elektrickou centrálu ), u Jordánu subcentrálu ( podružnou elektrickou stanici ). Pro obě zařízení bylo uděleno živnostensko-policejní povolení v roce 1902. Z elektrárny u Lužnice byl dodáván proud pro elektrickou dráhu Tábor- Bechyně, provozovanou od roku 1903.
Tábor : kniha o městě. 1. vyd. Praha : Milpo media, 2001. 167 s. ISBN 80-86098-18-4.