Valašsko-meziříčské starožitnosti

Autor: Josef KRAMÁŘ

Ukázka z knihy

Když po bitvě u Slavkova studené podzimní slunce ozářilo bojiště, hřál se císař Napoleon pocitem vítěze dějinné bitvy, ale přitom nemohl nevidět desetitisíce mrtvých a další tisíce raněných vojáků, jejichž bolest a utrpení byly nedílnou součástí jeho triumfu. Prohraná bitva donutila rakouskou stranu otevřít síť záložních nemocnic pro raněné vojáky, z nichž jedna byla zřízena v zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí, byť toto město bylo hodně vzdáleno od vlastních válečných operací. Již 15. prosince do ní byly umístěny věci, které obec měla připraveny pro vojsko: 66 plachet, 64 slamníků, 28 pokrývek letních a 25 zimních. Dne 17. prosince bylo vydáno nařízení, aby nemocnici byla dodávána potřebná cupanina, obvazy a různé prádlo. O potřeby nemocnice se musela starat především obec a panství Meziříčí, dále vrchnost starojičínská, bránecká, choryňská , lešenská a hustopečská. Těm bylo také nařízeno v lednu 1806, kolik slámy, topiva a případně jiných věcí je nutno týdně do nemocnice dodat.