20 000 mil pod mořem

20 000 mil pod mořem

Děj románu 20 000 mil pod mořem začíná roku 1866, kdy se v anglických listech objevila zmínka o jakémsi mořském netvoru ohromných rozměrů, který napadá lodě. Tímto úkazem se zabývali i vědci. Jedni říkali, že je to ponorka a druzí tvrdili, že se jedná o dosud neznámého tvora. Nakonec Američané vyslali na moře fregatu, která měla za úkol záhadu vyjasnit. Výpravy se zúčastnil přírodovědec profesor Aronnax se svým sluhou Conseilem, kteří se na lodi seznámili s harpunářem Nedem. Jednou večer spatřila posádka světelnou záři vycházející kousek od lodi. Fregata se pokusila tvora pronásledovat, srazila se s ním a profesor Arronax, jeho sluha Conseil a harpunář Ned zjistili, že to opravdu není ryba ale ponorka. Z té vylezli čtyři muži, vtáhli je dovnitř a seznámili se s kapitánem Nemem, který jim odhalil existenci ponorky Nautilus, kterou nikdy nesmějí opustit, aby nevyzradili její tajemství. Jako nedobrovolní cestující prožili při podmořské plavbě neuvěřitelné příhody, poznali netušené krásy mořského dna a poučili se o přírodních zvláštnostech oceánů. Zajímavostí je, že autorství některých románů Julese Vernea je sporné. Podle posledních výzkumů se řada titulů liší od původních Verneových textů.