Ocenění: | Kniha mého srdce » Nominace TOP 100 |
---|---|
Ocenění z roku: | 2009 |
Pořadí v TOP 12: | . |
Jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších románů Johannese Maria Simmela je Láska je jen slovo. Hlavní postavou je jednadvacetiletý Oliver Mansfeld. Příběh se odehrává v prostředí soukromého školního internátu v letech 1960 až 1962 a hlavní linií je láska Olivera ke krásné Vereně, manželce úspěšného bankéře a shodou okolností kamaráda Oliverova otce. Nejprve se čtenář dozvídá o záhadném úmrtí mladého chlapce. Poté se seznámíme s jistým Albertem Lazarem, redaktorem frankfurtského nakladatelství, kterému se do ruky dostane rukopis jakéhosi Olivera Mansfelda. Rukopis jedním dechem dočte a je odhodlán knihu vydat. Záhy se však dozvídá o smrti autora a rukopis předává vyšetřovacímu komisaři. Dozvídáme se, že příběh začal poté, co hlavní hrdina nastoupil již do několikátého internátu, aby konečně dostudoval. Oliver je zhnusen chováním svého otce a na protest se nechává stále vyhazovat ze studií. Na letišti se seznamuje s krásnou Verenou Lordovou, která ustavičně podvádí svého manžela, s nímž žije jen kvůli penězům. Oliver se do Vereny šíleně zamiluje a po různých peripetiích se stávají s Verenou milenci. Ta však na lásku nevěří a obává se, že kdyby na její nevěru přišel manžel, mohla by přijít o pohodlný život. Navzdory tomu se do hlavního hrdiny zamiluje, v jeden okamžik i doufá ve společnou budoucnost, tato naděje se posléze projeví jako lichá. Lidská závist a zloba nezná hranic a hrdinův život nakonec končí tragickou smrtí vlastní rukou. Poslední kapitola jeho deníku zůstává nedopsána.