Chlapec v pruhovaném pyžamu

Chlapec v pruhovaném pyžamu je příběh devítiletého Bruna, syna vysoce postaveného nacistického vojáka, který donucen se ze dne na den přestěhovat z krásného domu v Berlíně, do mnohem menšího a méně pěkného domu na osamělém místě. Bruno je nešťasný, protože musí opustit své přátele a na novém místě nemá nikoho, s kým by si mohl povídat a hrát. Z okna svého pokoje však vidí dlouhý plot a za ním řadu baráků a komíny a tisíce lidí a nechápe, proč za nimi nemůže chodit a nemůže si hrát s místními chlapci. Jednoho dne se vydá na procházku podél plotu a po cestě potká stejně starého chlapce jménem Šmuel. Oba chlapci se spřátelí...

Tato kniha je někdy charakterizována jako kniha pro děti, ale stejně jako autor, ani já s tímto příměrem nesouhlasím. Ačkoliv je psána pohledem devítiletého chlapce, neznamená to, že by ji mohly číst jen děti. Právě naopak - jedinečný pohled nevinného dítětě, které neví nic o koncentračních táborech, konečném řešení židovské otázky a holocaustu, je to, co je na knize nejvíce poutavé. Neboť Šmuel je samozřejmě Žid a baráky za plotem jsou budovy koncentračního tábora Osvětim.

Některé pasáže skvěle vystihují nesmyslnost celého protižidovského běsnění. Čtenáře zasáhne například rozhovor chlapců o hlavních symbolech této zrůdnosti - hákovém kříži a židovské hvězdě, kdy chlapci porovnávají, čí tatínek nosí na pásce pěknější znak.