Hlava XXII

Hlava XXII

Hlava XXII je to Hellerův pravděpodobně nejlepší a určitě nejznámější román, v němž ukázal absurditu a nesmyslnost války i vojenské mašinérie. Název knihy je odvozen od vojenského paragrafu XXII, který říká, že voják může být propuštěn z letecké služby, pokud je duševně nemocen a požádá o propuštění z armády; zároveň však říká, že žádost o propuštění svědčí o duševním zdraví, takže celá situace je vlastně neřešitelná a naprosto absurdní. Hlavní postavou románu je poručík letectva Yossarian, který je bombometčíkem 256. letecké eskadry americké armády v Itálii při osvobozování Evropy. Už měl být dávno doma, protože zákonem nařízený limit 50 letů dávno překročil. Jenže jeho velící důstojník plukovník Catchcart má nedostatek pilotů, takže počet letů neustále zvyšuje, aby žádný z letců nemohl odejít domů. Yossarian se snaží přimět lékaře, aby ho propustil kvůli špatnému psychickému stavu. Jenže ten mu vysvětlí principy Hlavy XXII. A tak je Yossarian lapen v absurdní válečné mašinérii, z níž není úniku. Setkává se s řadou vojáků a důstojníků, jejichž jednání a činy dokreslují dopad realisticko-absurdní reality války na osudy i charaktery lidí. Příběh je vyprávěn převážně z Yossarianova pohledu. Yossarian pohlíží na celou válku osobně – místo toho, aby se zabýval národními ideály a abstraktními principy, propadá zoufalství a vzteku, že se nachází v neustálém ohrožení života. Má silnou vůli přežít a je ochoten kvůli tomu udělat cokoliv. Aby získal vytouženou svobodu, rozhodne se k absurdnímu kroku dezertovat (uletět) do neutrálního Švédska.