Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Roku 1912 vydal Hašek nevelkou knihu Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky, kde kritizoval rakouský militarismus. V době legionářské napsal Hašek druhou verzi, ale konečnou podobu dílo získává až po jeho návratu z Ruska. Nedokončený čtyřdílný humoristický román se postupně stává národním „pokladem“, i když měl i řadu odpůrců (Dyk, Durych, Šalda, později V. Černý). Naopak mnoho intelektuálů, spisovatelů a dalších umělců Švejka přijímalo pozitivně (Olbracht, bratři Čapkové..). Tak či onak se stal román jedním z nejpopulárnějších českých literárních děl, součástí školních osnov a – velkým otazníkem, pokud jde o interpretaci. Těžko říct, jestli je Švejk prosťáček nebo mazaný chytrák. Je plný optimismu, životní síly, humoru, ale také skepse a rezignace. Bojuje proti stupidní vojenské a státní mašinérii svým zvláštním způsobem, který je někdy obdivuhodný, jindy se při něm cítíme nepříjemně. Někdy se Švejk chová dobrosrdečně, naivně, jindy dost brutálně a zlomyslně. Ačkoliv je úředně potvrzeným blbem, jako hlupáci vypadají spíše ostatní kolem něho, ale… Román nemá jednotnou zápletku, děj se skládá z volně řazených epizod a vyprávěných historek, rámovaných obecnou, jen pozvolna se vyvíjející situací hlavního hrdiny, který je povolán na vojnu a do války, účastní se jí jako vojenský sluha, voják, zběh, zajatec. V postavě ústředního hrdiny, dobromyslného vojáka Švejka, typizoval Hašek lidový postoj k válce. Ale jedná Švejk opravdu tak, jak myslí? Kniha byla několikrát úspěšně zfilmována a přeložena do více než 50 (!) světových jazyků.