Ocenění: | Magnesia Litera » Kniha roku Magnesia Litera » Poezie |
---|---|
Ocenění z roku: | 2009 |
Pořadí v TOP 12: | . |
Bohumila Grögerová (*1921), která patří k nestorkám české poezie, toto dílo napsala již téměř nevidomá. Sbírka je otevřenou osobní výpovědí autorky, dokumentuje stav seniorů v této společnosti, vypráví o strastech stárnoucího těla, ve kterém žije nestárnoucí intelekt. Předkládá čtenáři své vzpomínky na úplně obyčejné věci, z dětství i dospělosti, na běžné starosti. Postupně přechází k současnosti, životu v mlze a nejistotě. Navzdory tomu, že na začátku díla zaznívá tragická autentická zpráva z nemocnice o autorčině slepotě, celkově sbírka vyznívá smířlivě až nadějně. Zdravotní stav básnířky se projevil i na tištěné podobě textu – netradiční masivní písmo ignoruje interpunkci i velká písmena. Sbírka je virtuózním dokladem umění psát hlubokou a silnou poezii bez sentimentu, která svou hloubkou zasahuje široké spektrum čtenářů.
donutila jsem se denně cvičit
přede mnou na stěně tvá fotografie
díváš se napůl tázavě napůl úzkostně
kroutím hlavou trýzním krční páteř
ohýbám hřbet níž a níž
stoupám na špičky výš a výš
díváš se na mne ironicky
já ale pokoj tělu nedám
nevzdám se