Zeptej se táty

Zeptej se táty

Ústředním tématem posledního, posmrtně vydaného, románu Jana Balabána (1961-2010) je, snad osudově, umírání a smrt člověka. Příběh sám je však o hledání pravdy, o vyrovnání se s minulostí a s životem v době normalizace. Podivuhodně přelétavé lyrické vyprávění je vystaveno především na dialozích – je plné rozhovorů, samomluv i ticha, jejichž základem jsou střípky vzpomínek z autorova života. Hlavním motivem prózy je zpověď tíživých pocitů pramenících ze ztráty blízké bytosti. Sourozenci Hans, Emil a Kateřina, hlavní postavy románu známé již z předešlých autorových knih, se snaží vyrovnat se smrtí otce – lékaře, který možná za života neudělal vše tak, jak měl. Kniha není lehkou odpočinkovou četbou, ve čtenáři spíše zanechá tísnivý pocit všudypřítomné bolesti a zmaru. Jak píše Daniela Wurzlová na portálu NeKultura.cz, „Zeptej se táty“ lze považovat spíše za konzervu na pocity než za literaturu, jak ji známe.