100% andělé

Ukázka z knihy

Vlastně jsem neměla v plánu stát se andělem. Jenže taky jsem neměla v plánu umřít mladá. To asi málokdo.

Kdybych nad tím někdy přemýšlela, musela bych říct, že něco takového by přesně pasovalo na Venetii Rossettiovou. Tu všichni učitelé z naší školy milovali a na anděla se rozhodně hodila daleko víc než moje maličkost.

Jenomže tak to chodí. Venetia je pořád na planetě Zemi a píše si ty svoje básničky o dešti a fialkách, zatím co já... ne.

Víte, co jsem si pomyslela ve chvíli, kdy mě srazilo to auto?

Teď už nebudu mít šanci dokázat paní učitelce Rowntreeové, že se ve mě pletla.

Už to chápete? Moje poslední okamžiky na Zemi, a nic lepšího mě nenapadne. Já vůbec nemám smysl pro poezii.

Nechtěla bych ale, abyste si mysleli, že jsem skrznaskrz špatná. Nikdy jsem neubližovala zvířátkům ani se nepoflakovala s partou po sídlišti a neděsila stařenky. Akorát jsem se nedokázala nadchnout pro tyhlety školní záležitosti, jako jsou zkoušky nebo týmové sporty anebo úvahy o tom, čím bych asi tak chtěla být, až vyrostu (ačkoli jak se ukázalo, zrovna s tímhle jsem si fakt nemusela lámat hlavu).

(100% andělé 1: Na křídlech)