Žánr | Cestopisy |
---|---|
Doporučil(a) | Prof. PhDr. Jiří TRÁVNÍČEK, M.A. |
Italského vědce, germanistu, esejistu a prozaika Claudia Magrise bezpochyby nejvíce proslavil „sentimentální cestopis“ Dunaj. V této knize autor popisuje plavbu po proudu řeky Dunaje. Ve svém líčení spojuje historii, současnost, kulturu s jednotlivými dílčími postřehy – vše velmi živě a přitom múzicky obeznale.
Zde pramení hlavní tok Dunaje, říká nápis na tabulce u pramene Bregu. Navzdory tomuto lapidárnímu prohlášení se již několik staletí a dodnes vede plamenný spor o prameny Dunaje, který je i zdrojem živých pří mezi městy Furtwangen a Donaueschingen. A aby se věc ještě víc zkomplikovala, nedávno se k tomu připojila smělá hypotéza Amadea, uznávaného sedimentologa a tajného kronikáře historických omylů, podle níž Dunaj pramení z vodovodního kohoutku. Nechci tu podávat nějaký přehled tisícileté literatury na dané téma, počínaje Hekataiem z Mílétu, předchůdcem Hérodota, a konče časopisem Merian, který je k mání v novinových stáncích; stačí si připomenout, že po celé dlouhé věky nebyly prameny Dunaje známy, stejně jako prameny Nilu, v jehož vodách se ostatně zrcadlí a s nimiž se mísí, nikoli sice in re, ale aspoň in vebis, díky tomu, jak jsou si obě řeky podobné a kolik mají společného, což v průběhu staletí postupně dokládala pojednání různých učenců.