Když jsem šel okolo vrat

Autor: Jan JENÍK Z BRATŘIC

ŽánrErotika
Doporučil(a)Mgr. Josef SCHWARZ

Napsali o knize:

První úplné a necenzurované vydání "Písní krátkých" zaznamenaných Janem Jeníkem z Bratřic. Doplněno úvodní studií Aleše Hamana, edičními komentáři, rejstříkem písní a bibliografií.

Ukázka z knihy

Dle uherské melodie, kteráž pěkná jest:    

Hejbalíček přes špalíček,

vítr s kundou klátí,

každá holka, která přijde,

musí nám to dáti.

Nešť je mladá nebo stará,

každá ráda picat dává,

až jí kunda od prdele

na tři pídě vstává.   

Basama lelky terentete!

Proč ty holky neděbete?

Já bych děbal, nemám pičky,

musím děbat do čepičky.

Polib nás v prdel, zesral bych tě!

To je píseň o Markytě;

to je píseň rozmilá,

polib nás v prdel, Barko má!

(Jakož se již zprvu řeklo, jsouť arciť jako tahle píseň, mnohé jiné nemálo pohoršlivý. Však ale že se jim podivné a směšné nápady nemohou docela odepříti, tak se zde bez nejmenší proměny od slova k slovu vepsaly. Z kteréžto všech písní veselá mysl a láska k zpěvu našich milých předkův notně se poznává.)

terentete=kvazimaďarské zaklení (teremtette!=hrom a peklo!) V roce 1832 Jeník tuto píseň nadepisuje trochu složitěji jako: "Tanec uherský, dle maďarské hudby ária neb melodie". Šlo zřejmě o parodii na některou dobovou píseň. Bylá známa už před Jeníkem a šířila se s oblibou i po Jeníkovi až do 1. poloviny 20. století. První sloka je relativně svébytným písňovým útvarem (jako samostatnou píseň ji uvádí Markl 1959 a chápe ji tak zřejmě i Jeník), poslední sloka zase přežila až do současnosti. Dvořák 1989 i 1998 uvádí jen střední sloku, což bylo v roce 1989 způsobeno cenzorským zásahem (a v roce 1998 jeho přehlédnutím). Cenzora zjevně iritovala "...kumulace vulgarismů, náznak sexuální deviace, naturalistická deskripce koitu, "dekadentní glorifikace skatolu a termín kunda" (J. Traxler). Jeníkova poznámka o "pohoršlivosti", ale zároveň "směšnosti" (tj. vtipnosti) písní, jako je tato, byla vedena jeho snahou o obhajobu původní, neupravené podoby lidového folklorního repertoáru. Na rozdíl od svých obrozeneckých přátel se domníval, že lidový materiál je třeba uchovat v jeho syrovém tvaru jako dokument doby a lidí, kteří v ní žili.

JENÍK Z BRATŘIC, Jan. Když jsem šel okolo vrat. Praha : Artes Liberales, 2009. 226 s.