Konec masopustu

Ukázka z knihy

Bubny duní. Na zadním prospektu je úzká úvozová cesta, sevřená tarasy a ploty venkovských zahrad. Odtud přichází maškarní průvod. Čtyři maškary nesou rakev bez víka, ve které leží Jindřich v rubáši, za rakví jdou ostatní maškary, jedna má v ruce konývku místo kropítka, ohání se jí na všechny strany, jiná mává kadidelnicí z plechovky, v čele jde Husar.

Maškary (sborem): Achich ach, achich ou!

Jindřich (se posadí a rozhlédne se): Tahle cesta jde k nám!

Husar: Cesta necesta, my jdeme furt!

Jindřich (dívá se): To je fakt náš dům!

Husar: Dům nedům, to je mrtvým fuk!

Jindřich: Mrznou mi palce u nohou. Proč jste mi nenechali mý boty?

Husar: Budou pro mladšího bratra.

Jindřich: Já nemám mladšího bratra.

Husar: Dej oči do sloupu a mlč!

Jindřich (dívá se na zem přes okraj rakve): Pusťte mě na zem.

Husar: Tady se umažeš, tady bys ustyd. Buď rád, dokud tě nesou. Země si užiješ až až.

Maškary (které nesou Jindřicha): Fuj, ten je těžkej! To dělá to, že je živej. Ten život na něm je těžkej.

Jindřich (rozzlobeně): Já strachy neumřu!

Husar: Počkejte, má strach. Kdo se bojí, nesmí do hrobu.

Maškary (složí Jindřicha na zem): Zaplaťpánbu. To není žádná legrace. (Jindřich se posadí)

Husar: Ještě řekněte, že je to s ním vážný!

Jindřich: Tak proč vzdycháte?

Husar: Abys byl ovzdychanej.

Jindřich: Proč hraje ta trubka s bubnem?

Husar: Protože pochováváme krále.

Jindřich: Proč máte kropítko?

Husar: Abys neokoral.

Jindřich: A proč máváte tím kadidlem?

Husar: Aby ti bylo teplejc.

Jindřich (nedůvěřivě): Proč jste na mě tak hodný?

Husar: Aby tě přešel strach. Bojíš se smrti?

Jindřich: Ty ne?

Husar: Já mám pro smrt uděláno.