Druhá básnická sbírka Natálie Kocábové "Někdo je v domě" překypuje depresivními náladami a deziluzemi, provokuje a šokuje, současně však reflektuje bezvýchodnost dnešního člověka, hledání smyslu života, pravdy a Boha.
Omlouvám se
"Omlouvám se, že tohle píšu
Omlouvám se, že to musíte číst
Omlouvám se, že podle mýho Bůh fetoval
Omlouvám se, že to tak není
Omlouvám se, že si občas ujedu
Omlouvám se, že si neujíždím každej den
Omlouvám se, že dneska sežeru celej nákup
Omlouvám se, že ho budu zvracet
Že tak hrozně zevluju
Že nikdy nic nestihnu
A že jsem sprostá
A že láska je kurva (jedenáctý přikázání)
Tak za to všechno se omlouvám
Že jsem paranoidní hypochondr
Že fuckuju všechno, co mě baví
Že už nevim, za co dál se omlouvat,
Když ne za všechno
Tak za to
Se vám omlouvám"