Předčítač

Představte si, že jste student práv a účastníte se procesu s několika obžalovanými. Jsou souzeni za zločiny spáchané za 2. světové války - konkrétně jsou to ženy - dozorkyně z koncentračního tábora. Všichni mají jasno - tvrdě osoudit. Jenže co když jednu z těch žen znáte? Co když jste s ní měli milostný poměr a netušili jste nic o její minulosti? Co když vám v té době bylo 15 a byli jste skutečně zamilovaní?

Předčítač je kniha (mimo jiné) o tom:

jak vás jedno léto může ovlivnit na celý zbytek života;
jak se vyrovnat s cizí vinou;
jak se vyrovnat se svými výčitkami;
kolik otázek stále nejsme schopni uspokojivě odpovědět;
co vše je člověk ochoten podstoupit, aby zakryl svůj nedostatek;
odsouzení a pochopení.
"Chtěl jsem Hannin zločin zároveň chápat i odsoudit. Ale na to byl příliš hrozný. Kdybych se jen pokusil o pochopení, měl bych pocit, že už ho neodsuzuji tak, jak si zasluhoval. Když ho ale odsuzuji tak, jak si zaslouží, potom už nezbude prostor pro jeho pochopení. Já ale chtěl Hannu i pochopit, nepochopit by totiž znamenalo znovu ji zradit. Nikdy jsem se s tím nevyrovnal. Chtěl jsem se otevřít obojímu: pochopení i odsouzení. Ale obojí nešlo."

Proč Předčítače raději číst než vidět - prvně číst než vidět - vidět, ale pak přečíst?

Protože je to velmi silný příběh, který otevírá dlouhou řadu otázek a je škoda jim věnovat pouze dvě hodiny při sledování filmu (ačkoliv je velmi dobrý).