Vila jako specifická forma bydlení bývala již od starého Říma chápána jako venkovský dům spojený se zemědělstvím a hospodářstvím. Také v renesanci to bývalo reprezentativní venkovské sídlo. Až samostatné rodinné domy v zahradách, které se začaly stavět v okrajových částech měst v 19. století, teprve znamenají to, co si dnes pod pojmem vila představujeme. Publikace provádí po zajímavých stavbách tohoto typu v jižních Čechách, často s avantgardním architektonickým řešením, osobitým zadavatelem či neobyčejnou historií. Planá nad Lužnicí je zastoupena vilami Antonína Belady, Františka Hnojny a Karla Lamače.
Pro svůj letní dům Belada zvolil puristický styl, který se tak u vilové architektury v jižních Čechách objevuje poprvé. Hmotu stavby autor poskládal z jednoduchých geometrických těles se zářivě bílými povrchy. Její jádro dostalo podobu krychle, k níž se pojí masívní půloválný arkýř či rizalit. (…) Privátní život Beladovy rodiny se odehrával v přízemí s ložnicemi, kuchyní a verandou v zaobleném rizalitu, jejíž prostor osvětlovala moderní stahovací okna. Reprezentativní funkci plnilo první patro s rozsáhlým salonem, z nějž se vycházelo na terasu na ploché střeše rizalitu a také na balkon.
ERBANOVÁ, Eva; ŠILHAN, Milan; ŠVÁCHA, Rostislav. Slavné vily jihočeského kraje. 1. vyd. v jazyce českém. Praha : Foibos, 2007. 227 s. ISBN 978-80-87073-03-2.