Stará láska a jiné povídky

Ukázka z knihy

Harry Bendiner se probudil v pět hodins pocitem, že pro něj noc už skončila a že toho víc nenaspí. Každou noc se budil nejmíň desetkrát. Před lety byl na operaci prostaty, ale ustavičného tlaku v měchýři ho to nezbavilo. Usnul na hodinu, někdy ani to ne, a pak ho probudila potřeba jít se vyprázdnit. Kolem tohoto nutkání se točily i jeho sny. Vstal a na vratkých nohou odťapkal do koupelny. Při zpáteční cestě vyšel na balkón svého družstevního bytu v desátém poschodí. Vlevo viděl mrakodrapy Miami, vpravo hučící moře. Vzduch se přes noc ochladil, ale pořád byl tropicky vlažný. Byl cítit mrtvými rybami, naftou, snad i pomeranči. Harry tam dlouho stál, protože mořský vánek na zvlhlém čele mu dělal dobře. Přestože se z Miami Beach stalo velkoměsto, měl pocit, že cítí blízkost přírody Everglades, vůně a výpary tamějších rostlin a bažin. Někdy se v noci probudil a zakřičel racek. Stávalo se, že vlny vyvrhly na pláž mrtvou barracudu nebo dokonce velrybí mládě. Harry Bendiner vyhlédl k floridskému Hollywoodu. Jak dlouho je to, co na tom kusu země nic nestálo? Během několika let se pustina proměnila v sídliště přeplněné hotely, družstevními domy, restauracemi, supermarkety a bankami. Pouliční osvětlení a neónové reklamy zastiňovaly hvězdy na obloze. I v noci se tudy řítila auta. Kam všichni lidé před svítáním spěchají? To vůbec nespali? Jaká síla je žene? „Ne, to už není můj svět. Jak člověk překročí osmdesátku, je prakticky mrtvola.“

(Stará láska)