Co je to za žánr? (zdro: http://www.readingrockets.org/)

  • Popis: Hra rozvíjí tvořivost, schopnost analyticky uvažovat, komunikovat a pracovat ve skupině.
  • Postup:
    1. Vyberte jeden žánr, který chcete dětem přiblížit a velmi krátce a stručně jim ho představte.
    2. Rozdělte děti do několika skupin, v každé skupině by měl být stejný počet dětí.
    3. Každé skupině přidělte jednu krátkou knihu/povídku, či úryvek z příběhu, psaný ve vybraném žánru.
    4. Každá supina musí příslušnou knihu/povídku přečíst a odpovědět na následující dotazy:
      • Jaké postavy v příběhu vystupují?
      • Jaká je jejich charakteristika?
      • Kde se příběh odehrává?
      • Jmenujte hlavní zápletky/události v příběhu.
      • Děje se příběhu něco kouzelného, magického, nadpřirozeného? Jestliže ano, co to je?
    5. Jakmile děti odpoví na tyto otázky, znovu je přerozdělíme do nových skupin tak, aby v každé skupině byly zastoupeny jednotlivé knihy/povídky, které žáci četli. V nových skupinách dostane každý tři minuty na to, aby stručně představil sou knihu/příběh a odpovědi na své otázky ostatním. Po vzájemném představení žáci dostanou za úkol odpovědět na následující otázky:
      • Co mají všechny příběhy společného?
      • Napište vlastní definici tohoto žánru.
    6. Na závěr každá skupina přednese své vlastní definice žánrů.
    7. Lektor pak upřesní správnou definici. Můžete pokračovat diskuzí o pravidlech žánru, o tom jak se definice dětí shodují se správnou definicí apod.

 Noviny (Kirst, Werner – Diekmeyer, Ulrich. Trénink tvořivosti: Hry a cvičení pro děti a dospělé. Praha: Portál, 1998)

  • Popis: Hra rozvíjí schopnost čerpat informace s textu a následně je využívat.
  • Postup:
  • Vyhledejte v novinách titulek článku.
  • Děti mají za úkol k tomuto titulku dohledat jiné tematické titulky (např. k politice dohledávají zprávy o sociálních problémech, ekonomice apod.)
  • Zadání úkolu lze rozšířit, nebo změnit - děti mohou vyhledávat taky protikladné články, inzeráty, či reklamy.
  • Děti mohou z titulků textů, nebo jejich částí vytvářet řetězce slov – třeba i nesourodé.

A žili šťastně navěky (http://www.readwritethink.org/)

  • Popis: Hra rozvíjí literární tvořivost a představivost.
  • Postup:
    1. Vybere známou divadelní hru, tragedii, příběh se smutným koncem. Příběh poté přečtěte skupině účastníků, nebo zajistěte, aby si každý z účastníků hry knihu předem přečetl.
    2. Zopakujte si spolu s účastníky hlavní zápletku příběhu a nejdůležitější momenty.
    3. Vytvořte seznam nejdůležitějších rozhodnutí hlavních postav příběhu.
    4. Vyberte jedno rozhodnutí a zeptejte se účastníků: „Jakým jiným způsobem mohla hlavní postava vyřešit tuto situaci? Jak mohlo jiné rozhodnutí změnit děj a konec příběhu? Jak dosáhnout šťastného konce?
    5. Zapisujte varianty odpovědí na tabuli a směřujte příběh ke šťastnému konci.

Komiksy (Kirst, Werner – Diekmeyer, Ulrich. Trénink tvořivosti: Hry a cvičení pro děti a dospělé. Praha: Portál, 1998)

  • Popis: Hra rozvíjí tvořivost a kreativní myšlení.
  • Postup:
    1. Děti mají za úkol nakreslit obrázkový příběh, který sami vymyslely.
    2. Potřebují vymyslet „hrdinu“ nebo skupinu hlavních postav příběhu, dát jim jména, představit jejich charakter, včetně tužeb a přání. Poté příběh usadit do souvislostí, uvést.
    3. V příběhu se musí objevit moment překvapení, něco naprosto nečekaného – děti musí vyřešit, jak zvládne hrdina příběhu takovou situaci, zdali skončí jako vítěz, nebo bude poražen.

Grafický rozhovor (Hermochová, Soňa – Neuman, Jan. Hry do kapsy III. Praha: Portál, 2003.)

  • Popis: Hra rozvíjí grafickou gramotnost a učí vystihovat podstatu slova a komunikace jednoduchým grafickým znázorněním.
  • Postup:
    1. Dvojice se pokouší o grafický rozhovor, vymění si několik vět pouze s využitím obrázků – nepoužívají gesta, nemluví, a v obrázcích nesmějí používat písmena a slova.
    2. Na závěr si řeknou svou interpretaci dialogu – liší se?
    3. Na konec hry je vhodné zařadit diskuzi – Jaký mají média a symboly, které nám předkládají vliv na naše vnímání světa? Jak nás ovlivňují společné zájmy a kulturního prostředí? Vymyká se někdo v chápání symbolů z průměru? Proč reaguje odlišně? Co jednotlivé děti napadá u konkrétních symbolů?